Story- I Believe You

18. února 2014 v 22:23 | Domí
Ahoj :)
Tak tohle je můj úplně první příběh, který sem přidávám! Není to nic moc, ale doufám, že se bude líbít :3
Beru každou kritiku! :)

Story -I Believe You
1. část
Můj život je jak horské dráze, chvíli jsem šťastná a v další chvíli naštvaná. Ještě nejsou uzavřené známky, ale já jsem spokojená. Mám dvě dvojky a to není zlé, vlastně si myslím, že je to celkem dobré. Rodiče mě nutí do učení a já si někdy myslím, že na nic jiného nemám čas. Například jsem chtěla chodit na hodiny tance, ale skočilo mi do toho doučování z matiky. Nevím proč, ale zdá se mi, že rodiče nechtějí, abych měla i život mimo učení. Když kamarádky šli na narozeninovou mini párty jednoho kluka z naší třídy, tak mě rodiče nechtěli pustit, pořád se mě ptali, jestli mám udělané všechny úkoly i když nejsou na další den, jestli jsem naučená atd… Pro mě je to opravdu horor. Ani jsem si nenašla nejlepší kamarádku! Nejspíš to bude v tom, že v lidech nemám moc důvěru a proto si vedu můj deníček. On je můj přítel a můj nejlepší kamarád (někdy bych si přála, aby ten deníček uměl mluvit). Miluju pocit, když si udělám čaj, kafe nebo kakao sednu si na postel a prostě se vypíšu mému věrnému deníčku. :3
Writing and reading makes me who I am. My photo 💕

Deníček <33
Já jsem se ani nepředstavila! Ok, tak já se vám tu takhle vykecávám, ale vy ani nevíte, kdo jsem.
Čti dál :)


No a co to vzít úplně od začátku? Myslím, že to by bylo lepší.
Narodila jsem se v malém městečku, kde každý zná každého. Jmenuji se Stela a někdy si říkám, co si rodiče dali, když mi vymýšleli jméno. Mě se líbí spoustu jiných jmen, jen né to moje. No to je asi tenhle případ à Já mám od přírody rovné vlasy a spolužačka má od přírody kudrnaté vlasy, samozřejmě já chci její a ona chce moje vlasy ß (snad jste to pochopili) Když mi bylo pět let tak k nám "přiletěl čáp" a přinesl mi bratříčka, ten se jmenuje Jake. Máme i psa a kočku. Tohle je moje rodina a moji rodinu miluju
flowers, pool, luxury, garden, trees, home, amazing, house Top 20 Beautiful Amazing Friendship Dog and Cat Wallpapers

Náš domeček :3 Bruno(pes) a Mourek (kocour)
Converse <3.
Tam je můj IPhone <33
No a tak se dostáváme k mému současnému věku. Je mi 15 let. Po mamce jsem zdědila hubenou postavu, takže se můžu cpát, jak chci, ale vůbec nic nepřiberu. No a po tátovi jsem zdědila modré oči a výšku. Můj táta měří snad 2 metry. Jak už jsem říkala, strašně mě ženou do učení a nechtějí mě pouštět ven. To, že nemám samé jedničky je pro ně horor a pořád mi říkají, že se takhle na hodně dobrou střední nedostanu. Vlastně ani nevím, kam půjdu! Ale už se blíží termín, kdy se budou psát přihlášky, tak se musím rozmyslet. Škol je hrozně moc a já prostě nevím jakou si vybrat. Máma říká, že bych se hodila na právničku, ale myslím, že právnická střední není. Samozřejmě táta by chtěl, abych šla na zdrávku, ale já jakmile uvidím krev, tak se mi udělá špatně. Je hezké, že by chtěli, abych šla v jejich stopách, ale můj sen je jít na taneční konzervatoř. Tanec je jediná věc, která mě baví. Jednou jsem natočila video na YouTube a sklidilo celkem úspěch. Jenže tanec je podle táty a mámy ztráta času a k ničemu mi v životě nebude. Jak to někdo může říct?! Tanec je pocit, kdy myslíte jen na písničku a pocity, které jsou u vás skryté. Já si ani nevzpomenu na jeden jediný den, kdy jsem neposlouchala hudbu. Hudba je jako droga, ale zdravá! Nikdo by do mě neřekl, že tancuju. Vlastně nejhorší bylo, když to viděl jeden kluk ze třídy a začal to posílat dál. Jedna polovina se mi smála a druhá polovina nevěřila, že jsem to opravdu já. Moje "kamarádky" se na mě v tu dobu vykašlali a já jsem byla sama. Jednou, když jsem přišla domů a mamka se mě zeptala, jak bylo ve škole co holky a známky a já jsem odpověděla, že už tam nechci, protože se na mě holky vykašlali. Podle máminým pohledu jsem čekala dvě věci: 1. Řekne mi, že jsem si jich asi moc nevážila a 2. Řekne mi, že je to moje chyba… No nakonec mi řekla něco co mě mooc potěšilo. Řekla:
"Netrap si s tím hlavičku. Já jsem to v tvém věku také neměla nejjednodušší a o kamarádkách ani nemluvím, ale uvědomila jsem si, že když se dostanu na nějakou lepší školu daleko od toho městečka, že už nebudu muset vídat nikoho z naší potrhlé třídy."
Věřte nebo ne, ale to byla jedna z nejhezčích věcí, co mi kdy řekla! Ona nemá zrovna moc času, a když si s ní chce někdo promluvit musí to říct aspoň hodinu předem. Táta je věčně v práci, skoro ho ani nevidíme. Tohle všechno je důvod, proč se těším na narozeniny, Vánoce a všechny možné svátky. O svátcích si sedneme k jednomu stolu a povídáme si, jíme a smějeme se. Na dovolené letíme vždy jen na týden a někdy se stává, že tátu zavolají zpátky. Ale aspoň tam je mamka a brácha, no brácha mě někdy dokáže pořádně naštvat, neustále něco vyvádí a platím za to já .
No už odbočíme. Dneska byl totiž zajímavý den ve škole. Víte, líbí se mi jeden kluk z naší třídy, akorát jsme si spolu ani moc nepovídali. Dneska se to změnilo! Přišel za mnou a začali jsme si povídat o knížkách! Nevím proč o knížkách, ale stalo se no. Začal se mě ptát, jestli je lepší knížka, nebo film a já jsem se zasekla, opravdu jsem nevěděla, co mám odpovědět a asi jsem tam říkala kraviny. No pak jsme na tělocviku dělali gymnastiku a to teda dopadlo. Já jsem na gymnastiku největší antitalent! Ostatní holky jsou jako nějaký stroje a všechno zvládají na výbornou. Po tělocviku jsem se šla převléct a v šatně jsem našla…
à Pokračování příště <33
Vaše Domí*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Romi Romi | Web | 19. února 2014 v 11:25 | Reagovat

Vyzerá to zaujímavo :) Teším sa na pokračovanie

2 Monii. Monii. | Web | 19. února 2014 v 16:51 | Reagovat

to ej skvělý!:) těším se na další díl.

3 Lucy Lucy | Web | 19. února 2014 v 18:02 | Reagovat

Jsem zvědavá co z toho vyleze. Akorát by v povídce neměli být závorky :)

4 Smilee Smilee | Web | 19. února 2014 v 19:15 | Reagovat

Je to super. Taky jsem zvědavá, co z toho bude. Moc se těším na další díl :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama